TĚHOTENSTVÍ A CHOLESTEROL

Díky masivní mediální osvětě se nám zadřelo pár nesprávných stereotypů, kterých se ne a ne zbavit. Například tuky – myslíme si, že nejlepší je vůbec žádné nekonzumovat. A cholesterol? Toho se bojíme, jak čert kříže. Je to ale správné?

Tuky patří mezi základní složky potravy, které potřebujeme nejen pro růst a vývoj, ale celkově pro správné fungování našeho organismu. Stejně tak je pro naše tělo nepostradatelný cholesterol. Obojí potřebujeme v dostatečném množství a správném složení. Vývoj civilizace bohužel přinesl mnoho nepříznivých okolností do naší výživy a jednou z nich je nadbytek tuků, které ve stravě přijímáme a kromě toho jsou to tuky, které našemu tělu neprospívají. S tím souvisí i nadměrné ukládání cholesterolu a jeho vysoká hladina v krvi.

Zdravý dospělý člověk by se neměl tukům vyhýbat, ale přijímat je ve vhodném množství a složení. Nastávající maminka není výjimkou, i když v době těhotenství platí přece jen trochu odlišné zásady pro vhodné stravování. Je to způsobeno tím, že v děloze se vyvíjí plod, jehož potřeby pokrývá organismus matky prostřednictvím placenty a pupečníku.

Diety se pro těhulky nehodí

Odborníci se shodují, že svou stravu bychom měli kontrolovat již před početím dítěte. Žena by měla mít pestrou stravu, vyhýbat se jednostranným dietám nebo alternativním výživovým stylům, jako je vegetariánství, frutariánství a podobné způsoby výživy, které vylučují některé druhy živin. Tělu pak může chybět např. železo, které mimo jiné umožňuje dostatečné okysličení mozku nenarozeného dítěte. Jeho nedostatek může vést k poruchám schopnosti učit se nebo zapamatovat si naučenou látku.

Prenatální vývoj je zásadní

Tuky jsou zdrojem energie, jsou nepostradatelné pro funkci buněk. Dodávají tělu esenciální mastné kyseliny, které si organismus nedokáže sám vytvořit, musíme mu je dodávat ve stravě. Složení výživy ovlivňuje naše zdraví dokonce již v prenatálním období. Pro těhotné ženy je proto velmi důležitý příjem vhodných tuků, které obsahují esenciální mastné kyseliny. „Byl prokázán vliv dostatečného příjmu omega 3 mastných kyselin v těhotenství na snížení rizika nejen možných budoucích srdečně-cévních onemocnění, ale i na riziko problémů s poruchami pozornosti, tzv. poruchami ADHD,“ uvádí RNDr. Pavel Suchánek z laboratoře pro výzkum aterosklerózy, IKEM. „Těhotné ženy by měly velmi omezovat zejména přísun tzv. transmastných kyselin z důvodu zvýšeného rizika vyvolání předčasného porodu. Denní příjem transmastných kyselin by se měl pohybovat do 1 % celkového energetického příjmu,“ dodává RNDr. Suchánek.

Kde jsou jaké kyseliny?

Terminologie spojená s tuky je pro laika trochu složitá a vyznat se v tucích také není snadné. Určité zjednodušení však použít lze. Nasycené mastné kyseliny převažují v tucích živočišného původu nebo v kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji. Jejich nadbytek zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi a podporuje ukládání tuku okolo vnitřních orgánů (tzv. nitrobřišní tuk). Z důvodu prevence civilizačních onemocnění by měly být v naší stravě zastoupeny maximálně do 10 energetických procent.

Vyznáte se v tucích?

Tuky rozdělujeme na rostlinné a živočišné podle zdroje, odkud pocházejí. Dále se tuky dělí podle obsahu mastných kyselin a právě toto rozdělení je zásadní pro výběr do našeho jídelníčku. Mastné kyseliny jsou nasycené a nenasycené, přičemž pro náš organismus jsou prospěšné ty druhé. Význam mastných kyselin pro těhotnou ženu a vyvíjející se plod vysvětluje RNDr. Pavel Suchánek z pražského IKEMu: „Pro srdce a mozek maminky i dítěte jsou potřebné esenciální mastné kyseliny (EFA). EFA se rozdělují podle chemické struktury na omega 6 a omega 3. Jsou zdrojem dalších velmi potřebných mastných kyselin DHA a ARA, jež mají zásadní vliv na vývoj mozku a nervové soustavy plodu. Kyselina linolenová je zástupcem skupiny omega 3. Jejím zdrojem je lněný, řepkový nebo konopný olej a margaríny z nich vyrobené, mořské ryby, rybí tuk, ořechy nebo vaječný žloutek. Tvorbu DHA z kyseliny linolenové (ALA) umožňuje kyselina listová. Kyselina linolová je zástupcem omega 6 mastných kyselin. Jejím zdrojem je například sójový nebo slunečnicový olej. Zdrojem mastné kyseliny skupiny omega 6, tzv. ARA, je tuk sladkovodních ryb.“

Strava matky ovlivní zdraví dítěte

Riziko srdečně cévních onemocnění vzniká již v době plodového vývoje. Podle publikovaných informací panuje názor, že esenciální polynenasycené mastné kyseliny, a to zejména omega 3, napomáhají ke zlepšení hladiny cholesterolu v krvi, krevního tlaku nebo pravidelnosti srdečního rytmu. Byl prokázán vliv dostatečného příjmu omega 3 mastných kyselin na snížení rizika nejen možných budoucích srdečně-cévních onemocnění, ale i na riziko budoucích problémů se schopností učit se a soustředit se (poruchy ADHD).

Pokud vycházíme z doporučeného příjmu 75 – 80 g tuků na den, měl by být poměr tuků obsahujících kyseliny omega 6 a omega 3 asi 4 – 5 : 1. Jako jejich zdroj se doporučuje řepkový olej, mořské i sladkovodní ryby, slunečnicové semínko, sezam, sója, kukuřice a podobně. Ve stravě těhotných žen by měly být naopak velmi omezeny tuky obsahující transmastné kyseliny, které najdete v tucích živočišného původu, kokosovém, palmovém a palmojádrovém oleji. Z toho důvodu je lepší zcela vynechat trvanlivé sladké pečivo, polevy a náplně do sušenek, zákusky a další hotové výrobky, které mohou uvedené tuky obsahovat.

Autor: editor
Vloženo: 9.6.15